Leishmanióza u psů: rozpoznání a léčba!

Leishmanióza u psů je infekční onemocnění, které se většinou přenáší takzvanými motýlími komáry nebo pískovými komáry. Vzhledem k tomu, že přenašeči se vyskytují převážně v teplých oblastech kolem Středozemního moře, v Africe, Asii a Jižní Americe, musí majitelé psů být obzvláště opatrní, když berou své mazlíčky na dovolenou. Opatrnost je však na místě i při dovozu zvířat.

A dokonce i v Německu se dnes vyskytují omezené populace komárů rodu Phlebotomus, například ve slunných oblastech Bavorska, Bádenska-Württemberska a Porýní-Falcka a dokonce i v okolí města Gießen v Hesensku.

Klimatické změny totiž lákají stále více obyvatel jižních oblastí do našich zeměpisných šířek. Odhady uvádějí, že v Německu je touto chorobou nakaženo přibližně 100 000 psů. V tomto článku se dozvíte, jak nejlépe chránit svého domácího mazlíčka a jak rozpoznat leishmaniózu u psů.

Leishmanióza je způsobena leishmanií, jednobuněčnými parazity v krvi, které dostaly své jméno podle skotského objevitele Williama Booga Leishmana. Do organismu psa se dostávají kousnutím komára a usazují se v jeho žírných buňkách. Zde se množí a poté se šíří do kostní dřeně, lymfatických uzlin, sleziny, jater a dalších orgánů. V případě postupujícího onemocnění zvíře nakonec umírá na selhání orgánů, často na selhání ledvin.

Vzhledem k tomu, že inkubační doba trvá od dvou měsíců až po několik let, může leishmanióza u psů dlouho probíhat bez příznaků a proto zůstat neodhalena.

V více než 50 % případů infekce leishmanióza probíhá zcela bez příznaků, což je na jedné straně potěšující, na druhé straně však představuje vysoké riziko.

Pes totiž může být nositelem patogenů, aniž by to bylo patrné, a nakazit tak jiné živé organismy. Včasné odhalení je životně důležité, protože šance na vyléčení leishmaniózy závisí rozhodujícím způsobem na včasné léčbě.

Lidé se mohou nakazit leishmaniózou od psů, ale tento způsob přenosu je vzácný. Teoreticky může komár nejprve bodnout infikovaného psa a poté majitele psa. Poté je možný další přenos na zvířata a lidi. Tento způsob přenosu však funguje pouze v oblastech, kde se vyskytují komáři.

Dosud neexistují žádné důkazy o tom, že by se leishmanióza mohla přenášet také ze slin na kůži. Psi však mohou parazity přenést na své embrya nebo infikovat své partnery při páření. Jako majitel psa se můžete nakazit nanejvýš krví a tekutinou z rány, když se vrátíte domů. Proto byste při ošetřování ran u svého psa měli nosit rukavice.

Typické příznaky, podle kterých můžete rozpoznat leishmaniózu, jsou:

• celková apatie psa
• a průjem
• horečka
• a nechutenství.

Často se přidává kožní vyrážka, která se nejprve projevuje jako šupinatá bílá místa na nose a špičkách uší, ale poté může postihnout i jiné části těla.

Tvůj pes může vykazovat další změny srsti a kůže a mít otevřené, špatně se hojící rány.

Pokročilou leishmaniózu poznáš také podle oteklých lymfatických uzlin a citlivosti na bolest na břiše psa. Kromě krvácení z nosu a očních problémů jsou typickými příznaky leishmaniózy také vypadávání srsti, silný růst drápů a krvavá stolice.

Pokud máte podezření na infekci leishmanií, musíte se svým psem navštívit veterináře, aby mu odebral vzorky krve a tkáně. V krvi lze prokázat protilátky proti patogenu, ale kvůli inkubační době přinese test výsledky nejdříve po šesti až osmi týdnech. Pro jistotu se provádí následné mikroskopické vyšetření vzorku tkáně.

Vzhledem k tomu, že mnoho psů je nositeli leishmanií již předtím, než se u nich projeví příznaky, lze test doporučit také jako následnou péči po pobytu v ohrožených oblastech. Pokud necháte svého psa otestovat dva měsíce po návratu, získáte dostatečnou jistotu.

Úplné vyléčení leishmaniózy u psů bohužel není možné, protože parazity v krvi nelze z těla odstranit. K potlačení příznaků a prevenci dalšího poškození orgánů jsou však k dispozici účinné léky. Zatímco v jižní Evropě a na jiných kontinentech je na trhu k dispozici řada léků proti této nemoci, němečtí veterináři mohou používat v zásadě dva schválené přípravky, a to allopurinol a milteforan.

Allopurinol zabraňuje množení a šíření patogenů, zatímco milteforan leishmanie zabíjí. Lék však nedokáže zničit všechny patogeny, pouze snížit jejich počet. Oba léky lze podávat v kombinaci, každý z nich však může vyvolat nežádoucí účinky. Allopurinol má negativní vliv na schopnost těla odbourávat puriny, a proto dlouhodobě zvyšuje riziko tvorby močových kamenů a zánětů močového měchýře. Proto byste měli současně přejít na krmení psa potravou s nízkým obsahem purinů. Milteforan může u psů způsobit průjem a  zvracení.

Aby bylo dosaženo požadovaného účinku, musí být léky podávány po dlouhou dobu několika let. Jakmile se stav vašeho psa stabilizuje, můžete po konzultaci s veterinářem zkusit snížit dávku tak, že budete léky podávat pouze v určitých intervalech, například každý den během prvních deseti dnů v měsíci.

Po snížení nebo ukončení medikace musí veterinární lékař i nadále provádět pravidelné prohlídky, aby vyloučil opětovné rozmnožení patogenů.

Prognóza závisí na tom, v jakém stadiu onemocnění byla zahájena léčba. Bez medikace přežívají psi s leishmaniózou od jejího propuknutí pouze asi dva až tři roky. 

Od roku 2013 je v Německu schválena vakcína proti leishmanióze u psů, kterou však mohou dostat pouze zvířata starší šesti měsíců. Další podmínkou je, že pes ještě není nositelem patogenů. Před očkováním je proto nutné provést krevní test, aby se ujistilo, že organismus ještě nevytvořil protilátky.

I když očkování poskytuje vysokou ochranu, není účinné na 100 %, ale chrání pouze asi 93 % očkovaných zvířat.

Nelze předpokládat, že by vakcína sama o sobě představovala riziko, protože neobsahuje žádné patogeny. Místo toho pracuje se speciálně upravenými bílkovinami, které vyvolávají obrannou reakci imunitního systému. Leishmania totiž při svém množení vytváří určité bílkoviny. Ty byly odebrány pro vývoj vakcíny a optimalizovány v laboratoři.

Zatímco psi v jižních evropských zemích po očkování občas trpí silnými vedlejšími účinky, místní očkování je pro zvířata dobře snášeno. V nejhorším případě může po několik dní docházet k otokům nebo zarudnutí v okolí vpichu. Někdy reaguje tělo psa na cizí bílkoviny únavou a horečkou, ale tyto potíže rychle samy odezní.

Pes musí být v prvním roce očkován třikrát v tří týdenních intervalech. Po dalších čtyřech týdnech se rozvine úplná ochrana. Očkování by tedy mělo být zahájeno již tři měsíce před cestou. Pro trvalý ochranný účinek se očkování poté opakuje jednou ročně.

Pokud cestujete do slunného jihu, nemusíte se spoléhat pouze na očkování, ale můžete také sami podniknout řadu kroků, abyste svého psa před nákazou ochránili. Nejprve si uvědomte, kde a za jakých podmínek se komáři vyskytují, abyste se mohli vyhnout nejnebezpečnějším místům.

Komáři nežijí v písku přímo u moře, ale rádi se zdržují ve vlhkém vnitrozemí pobřeží. Létají relativně rychle, ale ne vysoko, pohybují se maximálně dva metry nad zemí.

Pokud se tedy nastěhujete do apartmánu v horním patře přímo na plážové promenádě, potkáte mnohem méně komárů než v bungalovu ve vnitrozemí. Při procházkách se nejlépe zdržujte ve větrném pobřežním pásmu, protože bodavý hmyz se stahuje do oblastí chráněných před větrem mezi rostlinami nebo zdmi domů. Aktivní se stávají až za soumraku a nejvíce se rozmnožují asi hodinu po západu slunce. Nenechávejte tedy svého psa v noci venku, ale vyvenčete ho před setměním, naposledy před spaním.

Abys ochránil sebe a svého psa před bodavými útočníky, můžeš jejich místo na spaní zakrýt jemnými moskytiérami. Vzhledem k tomu, že komáry přitahuje světlo žárovek, zakryj také okna a dveře sítěmi, pokud máš rozsvíceno. Kromě toho existují pro čtyřnohé mazlíčky ochranné obojky, které svým zápachem odpuzují všechny druhy hmyzu. Nebo můžete použít přípravek typu spot-on.

Tekutina, kterou vetřete psovi do krku, proniká do organismu a zabíjí klíšťata a jiné hmyz již při prvním kontaktu s kůží, ještě než stačí kousnout. Spot-on přípravky působí přibližně čtyři týdny.

Tyto přípravky však nelze používat u velmi mladých štěňat, jsou vhodné pouze pro psy starší dvou měsíců s hmotností minimálně dva kilogramy. K tomu slouží ochranné spreje, které lze používat i u štěňat. Tyto spreje nemají dlouhodobý účinek, ale odpuzují hmyz po dobu maximálně osmi hodin. Zabíjejí však také parazity, kteří se již usadili v srsti psa. Komáři jsou velmi přitahováni k nosu, víčkům, břichu a genitáliím svého hostitele. Aby byl váš pes zcela v bezpečí, nastříkejte tyto oblasti obzvláště důkladně.