Giardia u psů – to musí vědět každý majitel psa!

Giardie u psů jsou velmi rozšířené. Mnoho psů je v průběhu svého života napadeno giardií, obzvláště často jsou postiženi štěňata, u nichž je pravděpodobnost infekce přes 50 %, a v dospělosti trpí těmito nepříjemnými střevními parazity nejméně 20 % všech psů v Německu. Odhady předpokládají, že celosvětově musí s těmito parazity žít dokonce 70 % všech psů.

Veterinární medicína se při léčbě giardií spoléhá na antibiotika a odčervovacích přípravků, které však narušují rovnováhu střevní flóry a mohou mít škodlivý vliv na ledviny a játra. Přesto farmaceutické přípravky ne vždy zcela vyhubí giardie u psů. Odolní obyvatelé totiž vyvinou rezistenci vůči lékům nebo se schovají mimo střeva. Přečtěte si zde, jaké šetrné metody existují na podporu veterinární léčby a dlouhodobé potlačení giardií u psů.

Giardia u psů jsou drobné jednobuněčné organismy, kterých je po celém světě známo více než 40 druhů. Usazují se ve sliznicích tenkého střeva, poškozují střevní stěny, množí se a poté se vždy spojují po dvou do cyst, aby mohly být vyloučeny. Tyto velmi odolné cysty přežívají mimo svého hostitele až tři měsíce, pokud se nacházejí ve vlhkém prostředí.

Mohou být přijaty jinými zvířaty prostřednictvím výkalů, vody nebo krmiva a v novém hostiteli se opět velmi rychle šíří.

Obzvláště příznivé podmínky pro ně vznikají ve střevech, pokud krmivo pro psy obsahuje hodně škrobu, protože se živí především cukrem. Kromě psů a koček se tito paraziti vyskytují také u mnoha dalších druhů zvířat a u lidí. Mezi obyvatele aktivní ve střevech psů patří většinou Giardia intestinalis nebo Giardia duodenalia.

Skutečnost, že většina psů odjakživa žije s parazity ve střevech, naznačuje, že jednobuněčné organismy jsou přirozenou součástí střevní flóry. Ve většině případů nezpůsobují žádné potíže.

Problémy se však mohou vyskytnout u psů s oslabeným imunitním systémem, ohrožena jsou také slabá a mladá zvířata.

Pokud má váš pes silný průjem, který žlutavě až zeleně a nepříjemně zapáchá až sladce, trpí giardiózou, tedy nadměrným výskytem parazitů, který je nutné léčit. Mezi další příznaky, podle kterých můžete giardii rozpoznat, patří:

• nadýmání
• Zvracení
• Křeče v žaludku
• Nechutenství
• Horečka
• a úbytek hmotnosti.

Vzhledem k tomu, že paraziti odčerpávají z těla mnoho důležitých živin, zvíře se s postupujícím onemocněním stále více oslabuje. Tím, že je narušen imunitní systém, se zase zvyšuje riziko dalších onemocnění.

Aby veterinář mohl rozpoznat napadení giardií u psa, může psí trus vyšetřit pod mikroskopem. Nejlepší je uchovat výkaly ze tří po sobě jdoucích dnů a přinést je do veterinární ordinace. Cysty totiž nejsou vylučovány při každém vyprázdnění a výkaly mohou být mezitím bez parazitů. Dnes existují také spolehlivé laboratorní testy a rychlé testy, které na základě vzorků výkalů dospějí k výsledkům. Veterinář může také v rámci kolonoskopie odebrat tekutinu z dvanácterníku a provést na ní test na parazity.

Jednobuněčné organismy se přenášejí prostřednictvím mazové infekce. K nakažení stačí, aby se moucha domácí zajímala o výkaly napadené parazity a poté se usadila v krmivu pro psy. Nakažení jsou obzvláště ohrožena zvířata, která žijí s mnoha druhy ve stísněných prostorách, například v útulku nebo na chovné farmě.

Jeden gram výkalů může obsahovat několik milionů cyst a k infekci stačí pouhých deset z nich. Proto je pro majitele psů, kteří mají více zvířat, téměř nemožné zabránit vzájemnému nakažení, pokud jedí z jedné misky a pijí z jedné nádoby.

I lidé se mohou nakazit giardií od psů, ale tento způsob přenosu je méně častý. Pokud nenecháš své nemocné zvíře, aby tě olizovalo, jsi již v podstatě v bezpečí. Vzhledem k nízkému riziku přenosu by úplné upuštění od tělesného kontaktu bylo přehnaně tvrdé jak pro vás, tak pro vašeho psa. Zvláštní opatrnost je však třeba věnovat malým dětem, které se nikdy nesmějí dostat do kontaktu s výkaly nebo slinami psa.

Pokud má váš pes silný nebo přetrvávající průjem a ztrácí na váze, není možné se vyhnout léčbě léky.

Krátkodobě jsou úspěšné i terapie antibiotiky, v přibližně 80 % případů příznaky zmizí po několika dnech.

Giardia u psů však často vede k recidivám, protože pes přichází znovu do kontaktu s cystami. Dlouhodobého zlepšení dosáhnete pouze tehdy, pokud nejprve vytvoříte střevní prostředí, ve kterém paraziti nenajdou dobré životní podmínky. Zadruhé musíte zajistit, aby prostředí psa zůstalo klinicky čisté, aby on a ostatní spolubydlící nemohli znovu přijmout vyloučené cysty.

Giardie se živí převážně cukrem, proto se musíte snažit, aby strava vašeho čtyřnohého mazlíčka obsahovala co nejméně cukru. Jelikož střeva přeměňují škrob z obilovin na cukr, mělo by být krmivo bez obilovin. Rýže, těstoviny a brambory jsou tedy tabu. Mnoho běžně dostupných suchých krmiv také obsahuje značné množství škrobu, které však nemusí být uvedeno na etiketě.

Pro jistotu se zcela vyhněte suchému krmivu, dokud váš pes trpí střevními parazity. Místo toho by měl nyní jíst lehce stravitelnou lehkou stravu.

Aby se střeva co nejméně namáhala, přejděte z dvou vydatných jídel denně na několik malých porcí. Menu pro psy, které střeva málo zatěžuje, může například sestávat z vařeného kuřecího masa s měkkou vařenou zeleninou a trochou tvarohu nebo jogurtu. Nebo svému miláčkovi připravte morosovou mrkvovou polévku.

Tento domácí lék se po generace podává lidem i zvířatům proti průjmovým onemocněním. Vařte půl kila oloupané mrkve v litru vody alespoň 90 minut, dokud nezměkne. Poté vodu slijte a mrkev rozmixujte. Kaši znovu doplňte vroucí vodou na jeden litr a přidejte tři gramy soli.

Podle chuti můžete přidat měkké kousky masa, aby bylo jídlo pro vašeho psa chutnější. Pro oslabeného psa je vždy nejlepší čerstvé krmivo, ale pokud máte málo času, můžete mezi tím použít také bezobilné mokré krmivo.

Kromě toho můžete zkusit bojovat proti otravným parazitům ve střevech psa pomocí doplňků stravy a určitých léčivých bylin. V boji proti giardiím se osvědčily některé flavonoidy, které se hojně vyskytují v ořeších, bobulích, celeru, kapustě, jablkách, brokolici, petrželi, mátě a šalvěji.

Přírodní medicína zná ještě mnoho dalších léčivých prostředků, které slibují pozitivní účinky v boji proti giardiím, například pelyněk, hřebíček, oregano, zázvor, kurkuma a gel z aloe vera.

Pokud váš pes nemá rád krmivo s těmito přísadami, můžete použít hotovou práškovou směs. Vzhledem k tomu, že giardia sama o sobě i její léčba oslabují imunitní systém psa, měli byste navíc cíleně posilovat jeho obranyschopnost. Nyní potřebuje nejen stravu bohatou na vitamíny a minerály a hodně pitné vody, ale také pohyb na čerstvém vzduchu. Správná rovnováha mezi fázemi aktivity a odpočinku pomůže vašemu psovi rychle se uzdravit.

Abyste zabránili opakovanému nakažení psa a infikování jiných zvířat a lidí, musíte udržovat prostředí psa hygienicky čisté. Všechny textilie, se kterými přišel váš pes do styku, perte při vysoké teplotě (nad 65 stupňů). Jeho misky na jídlo a pití a hračky můžete pro každodenní čištění polévat vroucí vodou. Všechny podlahy a jiné povrchy, po kterých se váš pes pohyboval, by měly být čištěny horkou vodou nebo párou.

Mějte na paměti, že giardie preferují vlhké prostředí, proto všechny předměty a povrchy očištěné vodou ihned osušte. Aby se váš pes nemohl znovu nakazit prostřednictvím svých výkalů, co nejrychleji je sbírejte a uzavřete do plastového sáčku. Váš pes se však může opakovaně nakazit, pokud si olizuje zadní část těla. Proto mu zadní část pravidelně čistěte speciálním šamponem.

Pokud máte možnost vychovávat svého čtyřnohého přítele od dětství, můžete mu již od raného věku vštípit chování, které snižuje riziko nákazy. Naučte ho včas, aby nepil z louží a nestrkal nos do výkalů.

Jako další preventivní opatření byste měli vždy dbát na to, aby váš pes nepoužíval misky na vodu a krmení společně s jinými zvířaty, proto si na cesty vezměte jeho vlastní misku. Pokud možno se vyhýbejte situacím, ve kterých se váš pes setkává s mnoha jinými zvířaty, například ve výcvikové škole pro psy nebo v útulku. Pokud by váš pes mohl při pobytu na zahradě přijít do kontaktu s divokými zvířaty, snažte se odstranit rizikové zdroje, jako jsou kbelíky s dešťovou vodou nebo ptačí pítka. Pokud tam totiž jiné zvíře zanechalo výkaly, mohou se v nich nacházet giardie.

I když mohou být všechna tato opatření pro vás velmi náročná, dodržujte je alespoň do té doby, než se stav vašeho psa viditelně zlepší.

V boji proti odolným giardiím bohužel vede k úspěchu pouze disciplína. Nepropadejte však panice, ale uvědomte si, že i s parazity může váš pes brzy opět vést bezpříznakový a šťastný život.